|
|
Harm reduction jako pilíř protidrogové politiky České republiky
PRŮDKOVÁ, Táňa
Práce se zabývá českou protidrogovou politikou se zvláštním důrazem na harm reduction, protože je to i v dnešní době kontroverzní téma. Zdůrazňuje přínos služeb harm reduction pro uživatele drog i pro společnost jako takovou, ale nezamlčuje ani argumenty odpůrců. Teoretická část stručně definuje protidrogovou politiku a její pilíře. Pojem harm reduction, cíle a metody tohoto přístupu jsou popsány podrobněji. Jsou zde vymezeny složky harm reduction a poskytovatelé těchto služeb. Závěr teoretické části práce se zabývá možností poskytování služeb harm reduction osobám ve výkonu trestu odnětí svobody. Praktická část práce je exkurzí do kontaktního centra Drug Azyl v Brně, jehož personál poskytuje služby harm reduction a má s nimi tedy bohaté zkušenosti. Pro ilustraci jsou zde uvedeny příklady informací předávaných klientům v rámci minimalizace škod. Praktická část je zakončena reflexí zdejších pracovníků a reflexí autora práce.
|
|
|
Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění v informační společnosti
Laštovička, Petr ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Fiala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rozpoznání řeči a jejím praktickým využitím. Tato funkce je popsána teoreticky k více vědeckým oborům, stejně tak směrem k oboru Informační vědy s důrazem na tématickou oblast Human Computer Interaction. Součástí práce je také dotazníkové šetření zaměřené na získání informací k chování uživatelů kontaktních center - jejich zvyklostí, frekvence využívání, preference typu obsluhy a požadavků na nové funkce. Obsahuje i specifické otázky k funkcím rozpoznání řečí a identifikaci hlasem. Jedná se o pilotní průzkum, který může být základem dalšího rozsáhlejšího výzkumu. Cílem práce je zjistit možnosti využití funkcí rozpoznání řeči a reálné potřeby uživatelů.
|
|
|
Contact centre as an unwelcome neighbour
Reiter, Erik ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jan (oponent)
Bakalárska práca "Kontaktné centrum ako nevítaný sused" sa zaoberá prípadom kontaktného centra organizácie Sananim o.s., ktoré bolo nútené súhlasilť s vysťahovaním svojho pracoviska z lokality. Susedský odpor, ktorému centrum čelí je v práci konfrontovaný s konceptom NIMBYzmu, ktorá je demnonštrovaná analýzou rozhovorov. Situácia kontaktného centra organizácie Sananim o.s. je porovnaná s kontaktným centrom Stage 5, organizácie Progressive o.s. Zdroje odporu sú v analýze vymedzené použitím typológie syndrómu NIMBYzmu. Ako najvýraznejší zdroj odporu je v práci identifikovaný odpor susedský. Práca popisuje situáciu, do akej kontaktné cenrum organizácie Sananim o.s. dostal odpor na roznych úrovniach typológie a taktiež navrhuje možné riešnia vzniknutej situácie. Autor v záverečnej časti práce doporučuje zlepšiť spoluprácu a komunikáciu kontaktného centra Sananim o.s. s ostatnými kontaktnými centrami v lokalite, príslušnou mestskou časťou a predovšetkým s jeho odporcami. Autor ďalej doporučuje realizáciu rozsiahlejšieho a hlbšieho výzkumu a ponúka niekoľko výskumných otázok a hypotéz pre jeho prípadné uskutočnenie.
|
|
|
Příklady dobré praxe sociální práce s uživateli návykových látek z pohledu sociálních pracovníků kontaktních center
HRUBCOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na příklady dobré praxe sociální práce s uživateli drog z pohledu kontaktních pracovníků. Teoretická část představuje cílovou skupinu, specifické metody práce s nimi, dostupná zařízení a poskytované služby v rámci nízkoprahových zařízení. Závěr je zaměřen na přímou práci s klienty, komunikaci a navazování kontaktu s klienty. V praktické části se snažím zjistit, zda praxe odpovídá poznatkům z literatury a jaká je dobrá praxe s uživateli návykových látek v kontaktním centru. Výzkum je prováděn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky kontaktních center z Jihočeského kraje, kteří již mají určité zkušenosti v kontaktní práci. Výsledkem výzkumu je zjištění příkladů dobré praxe s uživateli drog z pohledu kontaktních pracovníků.
|
|
|
Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění v informační společnosti
Laštovička, Petr ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Fiala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rozpoznání řeči a jejím praktickým využitím. Tato funkce je popsána teoreticky k více vědeckým oborům, stejně tak směrem k oboru Informační vědy s důrazem na tématickou oblast Human Computer Interaction. Součástí práce je také dotazníkové šetření zaměřené na získání informací k chování uživatelů kontaktních center - jejich zvyklostí, frekvence využívání, preference typu obsluhy a požadavků na nové funkce. Obsahuje i specifické otázky k funkcím rozpoznání řečí a identifikaci hlasem. Jedná se o pilotní průzkum, který může být základem dalšího rozsáhlejšího výzkumu. Cílem práce je zjistit možnosti využití funkcí rozpoznání řeči a reálné potřeby uživatelů.
|
|
|
Contact centre as an unwelcome neighbour
Reiter, Erik ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jan (oponent)
Bakalárska práca "Kontaktné centrum ako nevítaný sused" sa zaoberá prípadom kontaktného centra organizácie Sananim o.s., ktoré bolo nútené súhlasilť s vysťahovaním svojho pracoviska z lokality. Susedský odpor, ktorému centrum čelí je v práci konfrontovaný s konceptom NIMBYzmu, ktorá je demnonštrovaná analýzou rozhovorov. Situácia kontaktného centra organizácie Sananim o.s. je porovnaná s kontaktným centrom Stage 5, organizácie Progressive o.s. Zdroje odporu sú v analýze vymedzené použitím typológie syndrómu NIMBYzmu. Ako najvýraznejší zdroj odporu je v práci identifikovaný odpor susedský. Práca popisuje situáciu, do akej kontaktné cenrum organizácie Sananim o.s. dostal odpor na roznych úrovniach typológie a taktiež navrhuje možné riešnia vzniknutej situácie. Autor v záverečnej časti práce doporučuje zlepšiť spoluprácu a komunikáciu kontaktného centra Sananim o.s. s ostatnými kontaktnými centrami v lokalite, príslušnou mestskou časťou a predovšetkým s jeho odporcami. Autor ďalej doporučuje realizáciu rozsiahlejšieho a hlbšieho výzkumu a ponúka niekoľko výskumných otázok a hypotéz pre jeho prípadné uskutočnenie.
|
|
|
Supervize v sociální práci - nástroj ovlivňující profesní a osobnostní rozvoj zaměstnanců
DVOŘÁKOVÁ, Markéta
Supervize je nástroj podporující pracovníky vnímat a reflektovat vlastní práci, nacházet nová řešení problematických situací. Je posilou a hlavně prevencí proti syndromu vyhoření. Zvyšuje kvalitu poskytování služeb. Tématem bakalářské práce je Supervize v sociální práci nástroj ovlivňující profesní a osobnostní rozvoj zaměstnanců. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují proces supervize u zaměstnanců v kontaktním centru. Hlavní výzkumná otázka: Jak vnímají zaměstnanci kontaktního centra supervizi? Metodikou byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Informanti byli vybráni metodou totálního výběru a to z Kontaktního centra ve Strakonicích, jehož tým působí i v Kontaktním centru v Prachaticích. Je zřejmé, že zkušenosti zaměstnanců ovlivňují jejich přístup k supervizi. V tomto zařízení mají všichni zaměstnanci zkušenosti se supervizí. V Kontaktním centru ve Strakonicích a v Prachaticích je zavedena týmová supervize. Pro přínosný průběh supervize se zde předpokládají dobré vztahy v týmu a zároveň týmu a vedoucího. Prioritou je zde otevřenost, komunikace a vzájemná důvěra. Důležitým faktorem jsou ukotvené podmínky supervize, které supervidovaní znají dopředu. Patří mezi ně časový rámec, místo konání, průběh supervize nebo stálý supervizor. Supervize pro ně znamená prostor pro sdílení pocitů i zkušeností, jiný pohled na řešení složitých situací. Prostor pro určitou podporu, ujištění, že to má smysl nebo ujištění se o dobré práci. Za důležitou součást supervize považují zaměstnanci zpětnou vazbu.
|
|
|
Individuální plánování s osobami závislými na návykových látkách
FIALOVÁ, Barbora
Tématem této práce je individuální plánování s osobami závislými na návykových látkách. Hlavním cílem je porovnat individuální plánování v různých kontaktních centrech v kraji Vysočina. Dílčím cílem je zjistit jaká teoretická východiska jsou v kontaktních centrech při individuálním plánování s uživateli návykových látek využívána. Tato práce by mohla napomoci rozšířit povědomí veřejnosti o kontaktních centrech a službách, které nabízí. Dále práci mohou využít i studenti, kteří se též rozhodnou danou problematikou zaobírat. Zajímavá by tato práce mohla být i pro samotné pracovníky kontaktních center, kteří by se mohli inspirovat individuálním plánováním dalších sociálních pracovníků. Teoretická část je věnována popisu sociální služby, sociálního pracovníka, nízkoprahových zařízení, kontaktních center a individuálního plánování. Dále je v této části věnována pozornost návykovým látkám, syndromu a typům závislosti. Praktická část je zpracována prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky kontaktních center, kterých je celkem šest. Okruhy otázek jsou strukturovány tak, aby napomohly k zodpovězení otázek výzkumných. U pracovníků z několika kontaktních center v kraji Vysočina je následně porovnáno individuální plánování s uživateli návykových látek. Tito pracovníci byli vybráni metodou záměrného výběru. Na základě rozhovorů, které byly následně zpracovány metodou vytváření trsů, bylo zjištěno, že počet klientů, kteří připadají na jednoho pracovníka, se výrazně liší (mnohdy až dvojnásobně). S tímto faktem se významně pojí i administrativa, která je téměř všemi komunikačními partnery označena jako překážka v individuálním plánování. Dále se ukázalo, že žádný z komunikačních partnerů při práci s klienty nevyužívá konkrétní přístup. Pro mě překvapujícím zjištěním bylo především vyhodnocení individuálního plánování (většinou komunikačních partnerů) jako přítěže při práci s klienty.
|
|
|
Specifika sociální práce u klientů s drogovou závislostí
HANZALOVÁ, Vendula
V populaci stále roste počet osob, které užívají návykové látky a dostávají se do nepříznivé životní situace. S tím jsou spojeny i sociální, zdravotní a právní problémy, s kterými se musí uživatel drog vypořádat. V takovém případě může vyhledat pomoc v podobě nízkoprahového zařízení, kterým je kontaktní centrum. V teoretické části jsem se zaměřila na tři témata. Prvním z témat je drogová závislost, její vznik, důsledky, formy odborné pomoci. V práci se dále zabývám teoriemi, které jsou významné pro práci s drogově závislými. Posledním tématem byla specifika sociální práce v kontaktním centru. Vybrala jsem jen stěžejní činnosti a techniky, které jsou specifické pro toto zařízení. Stanovila jsem si cíle práce. Jaký teoretický přístup je nejlépe uplatňován sociálními pracovníky při práci s drogově závislými. A dále jsem zjišťovala, jaké jsou příklady dobré praxe. Po vyhodnocení výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci příliš nedokážou říci, zda pracují podle nějaké teorie. Většinou se jedná o eklekticismus, což znamená, že vybírají z různých směrů a to pak uplatňují při práci. Základ je pro ně bio-psycho-socio-spirituální model, který bere v potaz celistvé pojetí osobnosti, a filozofie Harm Reduction, což je hlavní bod kontaktní práce. Výzkum přinesl názory sociálních pracovníků, jejich doporučení a techniky, které se jim při práci osvědčily, následně úskalí jejich práce. Dle mého názoru by tato práce mohla posloužit jako přehled osvědčených technik pro nové pracovníky, kteří by chtěli pracovat s drogově závislými. Výsledky mohou být rovněž základem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Dobrovolnictví při práci s drogově závislými
HORÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se věnuje dobrovolnictví při práci s drogově závislými, které je stále ještě mezi dobrovolníky málo rozšířené. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části se zabývá dobrovolnictvím obecně - kdo je to dobrovolník, jaká je motivace k dobrovolnictví nebo jaký pohled na dobrovolnictví má společnost. Druhá část je věnovaná syndromu závislosti a drogám. Poslední okruh představuje sociální služby pro drogově závislé. Především Kontaktní centrum Prostějov, ve kterém probíhal výzkum. Cílem práce je zjistit postoje uživatelů, uživatelek a pracovnic Kontaktního centra Prostějov. Výzkum byl proveden kvalitativní strategií, metodou dotazování a byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. První část výzkumu se věnuje postoji uživatelů a uživatelek Kontaktního centra v Prostějově na přítomnost dobrovolníků. Snažila jsem se získat informace o tom, zda vnímají dobrovolníky v kontaktním centru pozitivně a přináší jim to nějaké výhody. Anebo naopak například do kontaktního centra nepřijdou, protože přítomnost dobrovolníka jim naruší bezpečné prostředí kontaktní místnosti. Druhá část výzkumu se zaměřuje na dílčí cíl práce - postoje pracovnic Kontaktního centra v Prostějově na přítomnost dobrovolníků. Některé organizace totiž dobrovolníky mohou vnímat jako přítěž z důvodu různých zaučování, dohledu na jejich práci a podobně. Na druhé straně ale stojí pracovníci, kteří jsou za každou pomoc vděční, protože pak mají více času na jinou neméně důležitou práci. Práce má význam pro praxi, jelikož bude předána pracovnicím Kontaktního centra Prostějov, které ji mohou využít pro práci s dobrovolníky.
|
host ::
RSS.